|
|
"Neodevzdat moc": Neasistovaný porod v České republice.
Jiřičková, Barbora ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou neasistovaného porodu z perspektivy medicínské antropologie, resp. antropologie porodu. Pozornost je věnována především tomu, proč se některé ženy pro tento porod rozhodují, s přihlédnutím ke společenskému a právním kontextu, v němž je tato volba činěna. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, a vychází především z hloubkových rozhovorů s devíti ženami, které mají vlastní zkušenost alespoň s jedním porodem bez odborné zdravotnické asistence. Hlavní zjištění této práce potom vycházejí především z tematické analýzy dat a jejich interpretace, na základě níž bylo identifikováno pět tematických kategorií: vlastní konceptualizace porodu, následování vlastních potřeb, nedůvěra v lékaře a v bio-medicínský systém, autoritativní vědění a péče u porodu. Celkovým zastřešujícím tématem je potom snaha žen "neodevzdat svou moc", která koresponduje s ustanovením aktérství (agency) rodičky v rámci těhotenství a porodního procesu. Práce kromě jednotlivých faktorů, které mají vliv na rozhodnutí rodiček, představuje také strukturální bariéry, které mohou volbu ovlivňovat, a které tvoří především nedostupnost komunitních asistentek, zapříčiněná do značné míry českou právní úpravou péče u domácích porodů. Kromě toho se však práce detailně věnuje tomu, jaké významy rodičky...
|
|
|
Lék nebo hrozba? Antropologické perspektivy samoléčby konopím v České republice
Bláhová, Barbora ; Horák, Miroslav (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá samoléčbou konopím (Cannabis sativa L.) v České republice se zaměřením na subjektivní rovinu jejího prožívání pacienty a širší společenský rámec této terapie. Nahlíží aktuální situaci, kdy stát selhává v efektivní regulaci konopí jako léku a nemocní často přistupují k ilegální samoléčbě. Teoretická část práce prozkoumává fenomén samoléčby a využití konopí v sociokulturním kontextu. Praktická část vychází z antropologického výzkumu, který byl realizován v České republice od 1. 1. 2017 do 1. 5. 2017 formou kvalitativního dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 107 nemocných, kteří užívali konopí a jeho deriváty s cílem samoléčby. Získané výpovědi byly analyzovány metodou zakotvené teorie. Výsledky výzkumu ukázaly, že nemocní vyhledávající v České republice konopnou samoléčbu považují současnou legální regulaci konopí za nevyhovující. Rostlinu si pro vlastní potřebu nejčastěji opatřují pěstováním a informace o léčbě získávají primárně na internetu. Práce se podrobněji zabývá specifiky konopné samoléčby a jejími dopady na život nemocných. Sesbíraná data nabízí bližší vhled do problematiky a informace užitečné například pro instituce, které se věnují práci s pacienty užívajícími konopí k léčbě. Klíčová slova: samoléčba, medicínská antropologie, léčebné konopí, cannabis, marihuana
|
|
|
Stávání se lékařem/lékařkou z pohledu antropoložky
Rebendová, Eva ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tato práce pojednává o procesu rození se nových lékařů tak, jak je možno o něm vypovědět z pohledu sociální antropoložky. Jako hlavní odrazový můstek pro své uvažování užívám teorii sítí-aktérů (ANT), která je jedním ze sociálně-vědních paradigmat zaměřujících se na materialitu. Tu (na základě četby textů od Bruna Latoura a dalších sociálních badatelů, kteří se jí zabývají) považuji za významného činitele v záležitostech týkajících se lidského jednání, tedy za předmět vhodný pro antropologické bádání. Zabývám se zde tématem týkajícím se zdravotnictví a přispívám tak k poznatkům medicínské antropologie, která v České republice nemá takovou tradici jako v anglosaském prostředí. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu činností vedoucích ke vzniku textu této diplomové práce. Reflexivita, na kterou kladu důraz, má sloužit k dokreslení kontextu vzniku antropologické znalosti a také k etickému průběhu výzkumu. Hlavními metodami jsou pozorování a polostrukturované hloubkové rozhovory s dvanácti informátory, kterými byli studenti, případně čerství absolventi lékařských fakult.
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
|
|
Domácí porod z pohledu partnera rodičky
Jiřičková, Barbora ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Ezrová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá domácím porodem z pohledu otce dítěte a zkoumáním mužské role v celém procesu. Důraz je kladen především na pozici muže v rozhodovacím procesu ohledně místa porodu a následně při samotném porodu. Role muže a jeho zkušenost je zkoumána v kontextu zkušenosti celého páru, v práci je tedy věnován prostor také samotným rodičkám. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodičkami a jejich partnery zkoumá výše zmíněná témata v kontextu českého prostředí. Výsledná zjištění představují výsledky tematické analýzy a jejich interpretaci, podpořenou relevantní odbornou literaturou. Tematické kategorie, které výpovědi respondentů rámují, jsou: rozhodovací proces, přítomnost u porodu a přítomnost muže z pohledu rodičky. Muži často nejsou plně integrováni do samotného rozhodovacího procesu, jedná se většinou o rozhodnutí samotné rodičky. Důvody nízké míry integrace mužů do rozhodovacího procesu lze hledat na straně rodiček i jejich partnerů. Práce předkládá vysvětlení, jaké faktory určují mužskou zkušenost s porodem doma a jaké okolnosti mohou ovlivnit míru zapojení při samotném porodu. Dále práce představuje strategie, pomocí nichž muži překonávají obavy pojící se s porodem doma, a v neposlední řadě popisuje, jak přítomnost mužů u porodu hodnotí...
|
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
|
|
Lék nebo hrozba? Antropologické perspektivy samoléčby konopím v České republice
Bláhová, Barbora ; Horák, Miroslav (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá samoléčbou konopím (Cannabis sativa L.) v České republice se zaměřením na subjektivní rovinu jejího prožívání pacienty a širší společenský rámec této terapie. Nahlíží aktuální situaci, kdy stát selhává v efektivní regulaci konopí jako léku a nemocní často přistupují k ilegální samoléčbě. Teoretická část práce prozkoumává fenomén samoléčby a využití konopí v sociokulturním kontextu. Praktická část vychází z antropologického výzkumu, který byl realizován v České republice od 1. 1. 2017 do 1. 5. 2017 formou kvalitativního dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 107 nemocných, kteří užívali konopí a jeho deriváty s cílem samoléčby. Získané výpovědi byly analyzovány metodou zakotvené teorie. Výsledky výzkumu ukázaly, že nemocní vyhledávající v České republice konopnou samoléčbu považují současnou legální regulaci konopí za nevyhovující. Rostlinu si pro vlastní potřebu nejčastěji opatřují pěstováním a informace o léčbě získávají primárně na internetu. Práce se podrobněji zabývá specifiky konopné samoléčby a jejími dopady na život nemocných. Sesbíraná data nabízí bližší vhled do problematiky a informace užitečné například pro instituce, které se věnují práci s pacienty užívajícími konopí k léčbě. Klíčová slova: samoléčba, medicínská antropologie, léčebné konopí, cannabis, marihuana
|
|
|
Spánek v náruči antropologie: sociální a kulturní kontext zúženého vědomí
Šťastná, Hana ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce se věnuje fenoménu spaní a jeho variantám. Je výsledkem dlouhodobého terénního výzkumu a zúčastněného pozorování. Bazálním terénem se mi stala půda spánkové laboratoře, ze které ale volně vystupuji i do jiných oblastí. Čerpám nejen z mnoha rozhovorů a pozorování, přidávám reflexi vlastní tělesné zkušenosti ať už s rozličnými spánkovými režimy, tak jako objektu i vykonavatele spánkové medicíny. Metodami kvalitativního výzkumu mapuji oblast spánku ve smyslu sociálního konstruktu, jeho zakotvení jako hodnoty a snažím se poznat, do jaké míry je spánek jako konstrukt ovlivnitelný. Zaměřila jsem se na otázku, jakou hodnotu pro nás v současnosti spánek představuje, a jak společnost a působení doby může spánek formovat. Zkusila jsem se dívat i naopak. Zjistit, jestli je spánek natolik rezistentním fenoménem ze své biologické podstaty, že tyto tlaky dokáže odrazit nebo alespoň mírnit. Teoretickou oporou a výchozí perspektivou mi byla medicínská antropologie, využívám koncept biomoci a rizikové společnosti a metodologii karnální antropologie. Fenomén spánku a dalších stavů zúženého vědomí, které jsou pokládány za pasivní a neproduktivní, považuji pro jeho nenápadnost a skrytost za "špióna", který může poskytnout svědectví o významech a postojích a umožní nám tak nahlédnout na realitu z odlišného...
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.